Cesta za úplné tmy

Na přelomu roku se v divadle Kolowrat odehrála série experimentálních představení s názvem Cesta kolem světa za absolutní tmy. Herci se při nich snažili publiku předvést, jaké to je nevidět, a přitom vnímat nepřebernou paletu zvuků, vůní, chutí a hmatových vjemů. To vše na námět známého románu Julese Verna Cesta kolem světa za osmdesát dní.

Zážitkové představení vyšlo z dílny pražského studia Damúza. Jde o skupinu akčních umělců, většinou studentů a absolventů DAMU, kteří nechtějí zapadat do běžného divadelního provozu, ale zkoumat, objevovat a provokovat. Díky napínavému ději a spádu Verneova románu mohli nadšení divadelníci připravit unikátní projekt, který cílil jak na publikum se zrakovým postižením, tak i na vidící diváky. Všichni si mohli vyzkoušet, jaké to je „cestovat kolem světa“ poslepu.

Na začátku dostali diváci klapky na oči, a pak už se jen nechali vtáhnout do děje a stali se jednajícími postavami inscenace. Jednu chvíli byli cestujícími na lodi, pak zase obyvateli New Yorku, kteří si pochutnávají na popcornu. Vizuální vjemy po celou dobu nahrazovali  hmatem, čichem, sluchem a chutí. Tu na ně dopadly kapky ze šplouchajícího oceánu, jindy pocítili mořský vítr nebo vůni indického chrámu. Fantazie mohla pracovat na plné obrátky a divákovo vědomí si doplňovalo k náznakům vlastní představu o exotických krajích. Herci se jim přitom snažili navodit pocit jistoty a bezpečí. „Chvíli trvá, než si divák na naprostou tmu zvykne, brzy ale pozná, jak výrazněji najednou vnímá veškeré podněty,“ shrnula nezvyklost představení Jana Kumherová.

Obrovské překvapení nastávalo vždy při závěrečném potlesku. Diváci, kteří si odkryli oči, najednou zjistili, že věrohodnou iluzi cesty kolem světa vytvořilo pouhých pět herců s minimem rekvizit a pomůcek.

Neotřelý zážitek, připravený studiem Damúza, svědčí o tom, že se mnozí mladí divadelníci nebojí nových postupů, které propojují světy vidících a nevidomých do jediného světa, ve kterém má hlavní roli fantazie.   

red.