Host Radiožurnálu

10. 9. 2012 byl hostem Radiožurnálu ředitel občanského sdružení Okamžik Miroslav Michálek.

Moderátorka Lucie Výborná se mimo jiné zeptala i na tyto otázky:
Je zraková zkušenost výhodou pro nevidomého? A lze se vůbec se ztrátou zraku vyrovnat?

„Řada nevidomých vám řekne, že se se slepotou lze vyrovnat, ale sám za sebe říkám, že ne,“ uvažuje v úvodu rozhovoru Miroslav Michálek s tím, že démon slepoty se občas objeví a ovlivňuje různé oblasti života.
„Zrak jsem ztrácel od puberty do 33 let. Jsem nesmírně rád, že jsem viděl, protože teď jsou pro mě vzpomínky velkým zdrojem informací,“ vysvětluje Miroslav Michálek. „Člověk se samozřejmě musí naučit zacházet se slepeckou holí, ale pořád se může trochu spoléhat na vizuální paměť,“ nastiňuje.
Nejkomplikovanější je, když o zrak přijdou senioři nebo lidé v pokročilejším věku. „Člověk najednou nevidí, ale potřebuje se najíst, napít nebo uklidit v bytě,“ popisuje. „Roli hraje i rychlost, s jakou lidé o zrak přijdou. Může jít o postupný proces, ale také o rychlou změnu způsobenou autonehodou,“ dodává.
Se ztrátou zraku obvykle přicházejí i další životní změny. „Člověk přichází o práci, partnera nebo partnerku a rodinu. Musí se znovu naučit žít. Takovým lidem pomáhají naši asistenti,“ uvádí Miroslav Michálek, který v roce 2000 založil občanské sdružení Okamžik, jehož je ředitelem. Toto sdružení podporuje také Nadační fond Českého rozhlasu.

Jak se mu hodilo ekonomické vzdělání při zakládání občanského sdružení? Jak se dostal k psaní poezie? A proč jsou pomůcky pro nevidomé tak drahé? Také to se dozvíte při poslechu audio záznamu rozhovoru zde: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2716247


Zdroj: o. s. Okamžik