MPSV vypořádání připomínek k prováděcím vyhláškám právních předpisů

Vážení přátelé, dne 16. listopadu proběhlo na Ministerstvu práce a sociálních věcí vypořádání připomínek k prováděcím vyhláškám právních předpisů, které byly přijaty v rámci tzv. sociální reformy. Dovolte nám, abychom krátce přiblížili průběh a zatímní výsledky tohoto procesu. Naše organizace sama uplatnila tři zásadní připomínky, zároveň se výrazně angažovala v podpoře čtvrté připomínky, kterou formálně podal Vládní výbor zdravotně postižených občanů. Obsahem středečního jednání na MPSV byly připomínky k následujícím prováděcím předpisům: 1. vyhláška k zákonu o pomoci v hmotné nouzi, 2. novelizace vyhlášky 505/2006 k zákonu o sociálních službách, 3. vyhláška týkající se nově zaváděných karet sociálních systémů a 4. vyhláška k zákonu o dávkách osobám se zdravotním postižením (zákon již byl publikován ve Sbírce pod číslem 329/2011). Ad 1. K této vyhlášce SONS neuplatnila žádnou připomínku, vyhláška řeší navýšení limitů na živobytí pro osoby s dietním stravováním a úpravu průkazů zaměstnanců Úřadu práce provádějících sociální šetření v této oblasti. Ad 2. K novelizaci vyhlášky 505/2006 Sb., která provádí zákon o sociálních službách, proběhla poměrně bouřlivá diskuse. SONS zde neuplatnila žádnou zásadní připomínku, nicméně jsme na jednání zdůraznili naše již, předtím v rámci legislativního procesu předpisů sociální reformy několikrát vyjádřená stanoviska: a) Ocenili jsme, že i do novelizace vyhlášky byl zakotven princip posuzování schopnosti zvládání základních životních potřeb, explicitně takto: "Při hodnocení schopnosti osoby zvládat základní životní potřeby se posuzuje, zda z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je rozsah duševních, mentálních, tělesných a smyslových funkčních schopností a znalostí dostatečný k pravidelnému zvládání základní životní potřeby a zda je fyzická osoba schopna rozpoznat, provést a zkontrolovat správnost zvládnutí základní životní potřeby." b) Vyjádřili jsme velkou pochybnost nad proklamovanou větší objektivitou při posuzování na místo dříve stanovených 36 úkonů nově zavedených 10 základních životních potřeb pro účely příspěvku na péči. Navíc stejné posuzování bude užíváno i pro přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením (TP, ZTP, ZTP/P) a nároku na příspěvek na mobilitu. Např. základní životní potřeba orientace je v příloze vyhlášky vymezena následovně: "za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat," Na naši výtku, že si nejsme jisti, jak se schopnost zvládat tuto životní potřebu bude posuzovat u různých stupňů zrakového postižení jsme byli chlácholeni, že posudkový lékař na základě nálezů praktického a odborného očního lékaře bude velmi dobře schopen např. u osoby se zbytky zraku určit, že takováto osoba orientaci nezvládá. Ostatně prý je k dispozici i řádný opravný prostředek, tedy odvolání, kde již bude vše posouzeno vícečlenným týmem, tedy posudkovou komisí. Nezbývá nám tedy než počkat, jaké výsledky posuzování praxe přinese. Ad 3. U vyhlášky týkající se karty sociálních systémů proběhla velká diskuse, kdy výrazné námitky uplatňoval zejména veřejný ochránce lidských práv (ombudsman), a Úřad pro ochranu osobních údajů. Jejich připomínky se týkaly údajů uvedených na kartě, zejm. rodného čísla a na náhradním dokladu vydávaném při ztrátě karty také čísla občanského průkazu. Podle názoru ombudsmana nemůže vyhláška (tedy podzákonný předpis) upravovat náležitosti veřejné listiny, mělo to prý být upraveno zákonem, zástupce ombudsmana dokonce konstatoval, že nebude-li připomínka akceptována ani po rozporovacím řízení, je připraven vyhlášku popř. i zmocňovací ustanovení zákona napadnout u ústavního soudu. MPSV nebylo při jednání schopno jasně říct, proč by mělo být na průkazu osoby se zdravotním postižením uvedeno rodné číslo, což zase výrazně vadilo úřadu na ochranu osobních údajů. SONS však zejména zajímalo, jak bude vypořádána připomínka podaná Vládním výborem zdravotně postižených občanů, týkající se požadavku, aby průkaz osoby se zdravotním postižením obsahoval u osob se zrakovým postižením příslušný piktogram, jak je tomu dosud. Navržená vyhláška totiž počítá s piktogramem jen pro osoby se sluchovým postižením. K našemu překvapení tato připomínka byla odmítnuta s tím, že navržená právní úprava neumožňuje piktogram pro zrakově postižené na průkaz uvést. Na náš výslovný dotaz, zda po celém provedeném posuzovacím procesu skutečně není možné stanovit a na průkaz osoby se zdravotním postižením (zejm. na ZTP/P) jasně uvést, o jaké postižení se jedná, pracovníci MPSV jednoznačně odpověděli, že to možné není. Zástupce Vládního výboru na této zásadní připonínce i nadále setrval, dle dalších informací proběhne v této věci následné jednání. Ad 4. Posledním bodem programu bylo vypořádání připomínek k vyhlášce k zákonu o dávkách osob se zdravotním postižením. Tato vyhláška obsahuje kromě jiného přílohu s katalogem zvláštních pomůcek, na něž bude poskytován příspěvek. Zde SONS uplatnila 3 připomínky: a) Požadovali jsme zařazení nové položky "hlasové popisovače pro nevidomé a hluchoslepé", položky, která by zahrnula dnes známé pomůcky typu Penfriend a Sherlock. Na tyto pomůcky je i dnes poskytován příspěvek, bývají však zařazovány do kategorie "měřící přístroje pro domácnost", kam při pohledu na skutečnou funkci těchto pomůcek určitě nespadají a do jiných navržených položek by zařadit nešly. b) Dále jsme mezi položky, na něž by bylo možné získat příspěvek navrhovali: "úprava vybavení bytu (např. úprava kuchyňské linky, změna způsobu vytápění bytu, výměna plynového sporáku za elektrický apod.)" K tomuto návrhu nás vedl fakt, že podle současné úpravy měli úplně a prakticky nevidomí nárok na příspěvek na úpravu bytu, ovšem podle navržené úpravy se pro nás stává tento příspěvek nedostupný. c) Naše třetí připomínka se týkala dostupnosti příspěvku na digitální i kamerové zvětšovací lupy i prakticky nevidomým. Tyto lupy dokáží díky možnosti až šedesátinásobného zvětšení zpřístupnit informace i takto postiženým osobám, ovšem navržená úprava dává možnost získání příspěvku na lupy osobám s těžce slabým zrakem a dále s lehčím postižením, nikoliv s horší zrakovou ostrostí než 3/20 (0,05). Jaké bylo naše překvapení, když v okamžiku, kdy došlo k projednávání této vyhlášky, pracovníci MPSV na výslovný dotaz, jak naložili s našimi připomínkami, prohlásili, že je vůbec nevypořádali, protože je prý nemají. Přitom, jak se následně ukázalo, byly tyto připomínky řádně uplatněny doporučeným dopisem ze dne 10.11.2011. Věc je skutečně jen těžko pochopitelná, nicméně je třeba v zájmu objektivity uznat, že po vznesení našich námitek již během odpoledne následujícího po popisovaném jednání došlo v rámci e-mailové komunikace k potvrzení, že naše připomínky byly vzaty v úvahu a byly vypořádány následujícím způsobem: Připomínky pod písmeny a) a c), tedy "hlasové popisovače" a dostupnost zvětšovacích lup i pro prakticky nevidomé byly akceptovány, připomínka pod písmenem b), tedy příspěvek osobám se zrakovým postižením na úpravu bytu, byla odmítnuta. Dle posledních informací by ještě mělo mezi SONS a MPSV dojít k jednání, jehož tématem by měla být jednak odmítnutá připomínka SONS a zejm. piktogram nevidomých na průkazu ZTP/P, uvidíme, jak jednání dopadnou. O výsledku vás budeme informovat.

Za SONS ČR zprávu podává Luboš Zajíc
Právní oddělení zajic@sons_cz
tel: 221 462 432

zdroj: Majáček extra line