Penzijní reforma

Několik čtenářů v poslední době vyjádřilo přání, abychom se v naší rubrice věnovali jednomu z aktuálních témat současnosti, kterým je důchodová reforma. Pojďme tedy nahlédnout, co nového nám další etapa této reformy přináší. Nejedná se o text vhodný k relaxaci, ale na to už jste, myslím, u článků z naší poradny zvyklí.

Tři pilíře

Od 1. ledna tohoto roku sestává české důchodové zabezpečení ze tří pilířů:

  1. První pilíř – tzv. základní důchodové pojištění,
  2. druhý pilíř – důchodové spoření,
  3. třetí pilíř – doplňkové penzijní spoření, dříve penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Zcela novým prvkem je druhý pilíř, důchodové spoření, proto se mu budeme věnovat nejdříve a nejpodrobněji.

Důchodové spoření

Tento druhý pilíř je podrobně upraven zejména v zákonu o důchodovém spoření (z. č. 426/2011 Sb.). Hned na začátku je třeba uvést, že tento pilíř je nepovinný, bude tedy záležet na úvaze každého z pojištěnců, zda se druhého pilíře zúčastní či nikoliv.

Účastníkem důchodového spoření se může stát fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a uzavře smlouvu s penzijní společností. Nejpozději lze smlouvu o penzijním spoření uzavřít do konce kalendářního roku, v němž osoba dosáhne věku 35 let. Pro ty, kterým už 35 let před 1. lednem roku 2013 bylo, je v zákonu ponechána lhůta na rozhodnutí do 30. června 2013, v praxi tedy do pátku 28. června t. r. Výjimka je ještě zachována pro ty, kterým sice již 35 let je, ale v současné době nejsou účastni důchodového pojištění, tedy nejsou zaměstnaní ani osobami samostatně výdělečně činnými, pro ty skončí lhůta za šest měsíců poté, co se účastníky důchodového pojištění stanou.

Účastníkem důchodového spoření se nemůže stát ten, komu již byl přiznán starobní důchod.

Smlouvu můžeme uzavřít s jednou z penzijních společností, v současné době jich máme na výběr několik, příkladmo uveďme společnosti známých institucí: Raiffeisen, České spořitelny, České pojišťovny, Komerční banky, atd.

Podstatné je, že zvolíme-li si vstup do druhého pilíře, už z něj nebude možné vystoupit, až do přiznání starobního důchodu budeme vázáni odvádět pojistné jak na základní důchodové pojištění prvního, tak na důchodové spoření druhého pilíře.

Odlišnosti a shody třech pilířů penzijního zabezpečení

Druhý pilíř se nyní pokusme přiblížit na základě porovnávání společných a rozdílných znaků oproti prvnímu a třetímu pilíři.

Odvod pojistného do druhého pilíře bude vypočítáván z příjmů osob, jako je tomu u nejstaršího, prvního pilíře důchodového pojištění. Oproti současnému stavu si každý, kdo do druhého pilíře vstoupí, začne spořit 2 % ze svých hrubých příjmů, 3 % se pak do tohoto pilíře přesunou z nynějšího odvodu do průběžného důchodového zabezpečení. Celkově si tedy budete spořit 5 % z úhrnu svých příjmů. Od třetího pilíře se tedy druhý liší zejména v tom, že výše odvodů na důchodové spoření není závislá na osobním rozhodnutí, ale na výši příjmů stejně, jako tomu bylo a bude v prvním pilíři (v základním důchodovém pojištění).

První pilíř je koncipován solidárně, takže důchod z něj dosažený není příliš úměrný výši odvodů do něj vložených, druhý a třetí pilíř jsou koncipovány rovnostářsky, tedy výnos z nich bude odpovídat mnohem více vloženým prostředkům.

Volba penzijní společnosti bude v druhém pilíři ponechána na jednotlivci, což je odlišné od prvního pilíře, v němž odvádíme peníze státu, a shodné s pilířem třetím. V průběhu důchodového spoření bude možné penzijní společnost změnit, což ovšem bude znamenat vypovězení předchozí smlouvy a uzavření smlouvy nové, bezplatně to bude možné jednou za pět let, změna po kratší době bude zpoplatněna dle sazeb jednotlivých penzijních společností.

Čerpání důchodu z druhého pilíře bude, jak si vysvětlíme níže, nabízet několik alternativ, což je shodné se třetím pilířem.

Volba důchodového spoření nebude znamenat ztrátu nároku na důchod z pilíře prvního, ostatně si v něm budeme i nadále platit pojistné, ale protože odvod pojistného bude poněkud nižší, bude i jeho výpočet nižší. Projeví se to při výpočtu procentní výměry důchodu, kdy bude za každý rok doby pojištění započítáváno namísto dosavadních 1,5 % z výpočtového základu za rok pouze 1,2 %. Rozdíl mezi důchody z prvního pilíře bez účasti ve druhém pilíři a s účastí by měl činit cca 15 %.

Pokud v průběhu důchodového spoření pojištěnec přestane mít příjmy, z nichž se odvádí pojistné, ať už z jakýchkoliv důvodů, důchodové spoření nezaniká, ale spoření částek se obnoví se vznikem nových příjmů. Těmito důvody může být nezaměstnanost, péče o dítě, apod.

A konečně, prostředky v důchodovém spoření, narozdíl od prvního průběžného pilíře a shodně s pilířem třetím, jsou v případě úmrtí účastníka předmětem dědění. Pokud je dědicem nezletilá osoba, budou prostředky zjednodušeně řečeno použity na její sirotčí důchod, pokud zletilá osoba, která je účastníkem druhého pilíře, pak budou prostředky využity na její důchodové spoření, pokud zletilá osoba, která účastníkem důchodového spoření není, pak jí budou prostředky vyplaceny.

Strategie spoření

Každá penzijní společnost bude muset nabízet různé penzijní fondy. Nabídka různých fondů umožní, aby bylo možné své spořené prostředky investovat s různým rizikem a různě velkou šancí na jejich zhodnocení, resp. slovy zákona volit svoji strategii. Každá penzijní společnost musí nabízet nejméně 4 druhy fondů:

a)      důchodový fond státních dluhopisů,

b)      konzervativní důchodový fond,

c)       vyvážený důchodový fond,

d)      dynamický důchodový fond.

V podstatě lze říci, že seřazení fondů od písmene a) k písmenu d) odpovídá zařazení na škále rizika od nejnižšího k nejvyššímu a na škále možných zisků či ztrát (tedy výkyvů) taktéž od nejnižších k nejvyšším.

Při volbě strategie je třeba mít určitě na paměti základní princip, že čím nižší riziko, tím nižší může být zisk, naopak vyššího zisku lze dosáhnout jen s podstoupením vyššího rizika. Důležitým fenoménem při volbě strategie i zvažování účasti ve druhém pilíři, který je jistě třeba brát v úvahu, je také inflace.

Zákon dále stanoví pro penzijní společnosti závazná pravidla, jak mají s  portfoliem jednotlivců, zejména v posledních letech před dosažením jejich důchodového věku, hospodařit. Volba, zda těchto pravidel bude či nebude využito je však ponechána na vůli každého účastníka spoření.

Strategii svého spoření bude moct každý účastník měnit jednou ročně bezplatně, častější změny budou zpoplatněny dle ceníků jednotlivých penzijních společností.

Kdo se rozhodne do druhého pilíře vstoupit, musí nejdříve uzavřít smlouvu s jednou z penzijních společností, poté bude povinen tuto skutečnost oznámit každému zaměstnavateli, který za něj bude odvádět pojistné na sociální pojištění, osoba samostatně výdělečně činná odvede své důchodové spoření na účet finančního úřadu.

Nároky z důchodového spoření

Nárok na důchod z důchodového spoření vzniká přiznáním starobního důchodu z prvního pilíře (ze základního důchodového pojištění). V tu chvíli dojde k uzavření smlouvy o „pojištění důchodu“ mezi účastníkem důchodového spoření a pojišťovnou, penzijní společnost vyplatí naspořené prostředky pojišťovně. Z tohoto pojištění důchodu bude možné čerpat následující druhy důchodů:

a)      Doživotní starobní důchod,

b)      doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let,

c)       starobní důchod na dobu 20 let, nebo

d)      sirotčí důchod na dobu 5 let.

Tyto důchody budou vypláceny měsíčně, mohou být valorizovány.

Třetí pilíř

Změny účinné od začátku roku 2013 se dotkly i penzijního připojištění, dnes tedy třetího pilíře důchodového zabezpečení. Tento pilíř je mnoha čtenářům jistě znám, protože mnozí jsou již jeho účastníky. Tento pilíř můžeme velmi zjednodušeně popsat jako spoření na důchod se státním příspěvkem. Tento jeho charakter bude i nadále zachován. Právní úpravu nalezneme v zákonu o doplňkovém penzijním spoření (z. č. 427/2011 Sb.).

Stávající účastníci penzijního připojištění se stanou podílníky tzv. „transformovaných fondů“. Lze říci, že jejich práva i povinnosti zůstávají zachovány dle původních smluv. Hlavními výhodami dřívějších smluv jsou zejm. garance nezáporného zhodnocení investic, jinými slovy výnos nemůže být nižší než nominální vklad, možnost výsluhové penze, možnost výběru prostředků po dosažení věku 60 let. Tyto výhody u doplňkového penzijního spoření v tzv. účastnických fondech již nebudou.

Částku, kterou bude účastník vkládat, si může sám volit, ovšem tato volba musí být dohodnuta s příslušnou penzijní společností v písemném dodatku ke smlouvě. Na výši měsíčního vkladu je závislý státní příspěvek, v tomto ohledu došlo k 1. lednu 2013 k několika změnám:

a)      Minimální vklad pro zisk státního příspěvku (ve výši 90 Kč) činí 300 Kč měsíčně;

b)      pro získání maximálního státního příspěvku ve výši 230 Kč musí účastník spořit nejméně částku 1000 Kč měsíčně (dříve činil státní příspěvek měsíčně maximálně 150 Kč;

c)       pro maximální odpočet z hlediska daní z příjmů je třeba spořit částku 2000 Kč měsíčně, dosud stačilo 1500 Kč.

Důchodová reforma a invalidní důchod

Zavedení druhého pilíře do systému důchodového zabezpečení nijak neovlivnilo nárok na invalidní důchod v prvním pilíři. Pro volbu, zda zvolit účast v druhém pilíři, tedy v důchodovém spoření, je pro osoby již pobírající invalidní důchod podstatné ustanovení § 15 zákona o důchodovém spoření, které lze parafrázovat takto:

Pokud účastník požádá o starobní důchod ze základního důchodového pojištění ve výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně podle zákona o důchodovém pojištění a udělí souhlas s převodem 60 % svých prostředků do státního rozpočtu, vyzve Česká správa sociálního zabezpečení penzijní společnost, která obhospodařuje prostředky účastníka, k převodu těchto prostředků účastníka do státního rozpočtu. Zbývající část prostředků účastníka se použije podle § 13 písm. a), tedy způsobem, který platí pro všechny účastníky důchodového spoření.

Účastník druhého pilíře, který nebude chtít pobírat starobní důchod ve výši invalidního důchodu pro invaliditu III. Stupně, bude moct čerpat klasický starobní důchod z prvního a důchod dle své volby z druhého pilíře, jako běžný pojištěnec.

Doplňme, že oněch 60 % odpovídá odvodům, které za účastníka důchodového spoření do druhého pilíře převedl stát z pilíře prvního. Z toho podle mého názoru plyne závěr, že účast v druhém pilíři se z invalidních pojištěnců vyplatí jen těm, u nichž je jejich úhrn příjmů, resp. odvodů do důchodového pojištění tak vysoký, že řádně vyměřený starobní důchod bude vyšší, než jejich důchod invalidní, a to i přes procentuální omezení při vypočítávání důchodu z prvního pilíře, viz. výše.

Závěr

Pokud někdo od tohoto článku očekával, že bude plný ekonomických analýz, komu a od jak vysokého příjmu se vstup do druhého pilíře vyplatí, pak bude zklamán. Takovou analýzu nejsem s to se svým právnickým, nikoliv ekonomickým vzděláním, poskytnout. Nemohu však neupozornit na skutečnost, že většina seriózních analýz na toto téma musí pracovat s právní úpravou prvního pilíře nyní platnou a z demografického hlediska je dosti pravděpodobné, že v tomto pilíři bude muset dojít k dalším redukcím. Na druhé straně je však třeba říci, že vzhledem k politické situaci změny, možná i velmi radikální, nejsou vyloučeny ani v nedávno uzákoněných pilířích druhém a třetím. Cílem mého snažení tak bylo přinést alespoň základní přehled systému důchodového zabezpečení po 1. lednu 2013.

Luboš Zajíc

zdroj: Vis-Imp