Jak učit smyslově postižené? Třeba hybridní knihou

Masarykova univerzita v Brně hledá nové cesty, jak pomoci studentům se smyslovým postižením. Vyvinula novou generaci takzvané hybridní knihy, která zpřístupňuje skripta a učební texty v psané, zvukové i obrazové podobě. Univerzitní středisko Teiresiás, které se věnuje studentům se specifickými nároky, zároveň pracuje na systému Polygraf. Jeho cílem je zpřístupnit přednášky i sluchově postiženým.

Základní myšlenkou hybridní knihy je to, že všeobecná dostupnost studijních materiálů by měla být ve vysokoškolském prostředí standardem, uvedl ředitel střediska Petr Peňáz. „Handicapovaný by tak za námi neměl chodit a žádat nás o pomoc. Veškeré materiály by zde měly být prostě běžně k dispozici i ve formátech jemu přístupných,“ doplnil Peňáz. Zaměstnanci střediska tak systematicky sledují elektronické učební materiály publikované v univerzitním informačním systému a přetvářejí je do podoby přístupné zejména nevidomým, ale také uživatelům se sluchovým postižením. Hybridní kniha umožňuje volně přecházet mezi jednotlivými formáty záznamů a sledovat jak zvukový, tak obrazový záznam interpretace textu.

Aplikace Polygraf zase dokáže v reálném čase přenášet mluvený projev do elektronických zařízení v podobě psaného textu. Neslyšící člověk tedy může sedět v učebně a sledovat výklad třeba na obrazovce nebo na vlastním tabletu či notebooku. Podmínkou je však přítomnost profesionálního přepisovatele, který mluvené slovo průběžně zaznamenává.

Univerzita se dlouhodobě věnuje školení přepisovatelů. Do běžné výuky je středisko Teiresiás zapojuje obvykle tehdy, když zájem o konkrétní přednášku nebo seminář projeví nejméně dva sluchově postižení. Zapsaný záznam se pak uchovává a studenti jej dostanou k dispozici. Výhodou Polygrafu je nízká technická náročnost. Stačí běžně dostupné a snadno přenosné přístroje. Díky této jednoduchosti je o využití technologie zájem i v zahraničí, doplnil Peňáz. Univerzita uvažuje o tom, že požádá o akreditaci pro studijní obor přepisovatel. „V zahraničí takto trénovaní profesionálové běžně působí například v Evropském parlamentu. Jejich práci zde přitom ocení nejen lidé s handicapem, s porozuměním mluvenému slovu může systém pomoci každému, kdo sleduje text v cizím jazyce,“ doplnil Peňáz. Masarykova univerzita má nyní zhruba 450 studentů se specifickými nároky. Jsou mezi nimi zrakově, sluchově i pohybově postižení a dále studenti s poruchami učení. V Brně se tak aktuálně vzdělává bezmála polovina všech postižených vysoškoškolských studentů v Česku.

Zdroj: časopis Můžeš