Práva zrakově postižených v autobusové a letecké dopravě

Vážení přátelé, níže najdete dva články zabývající se právy zrakově postižených při cestování autobusem a letadlem. V obou případech jsou práva zajišťována celoevropsky platným nařízením, rozdíl je jen v jejich stáří. Leteckou dopravu Evropský parlament zpracovával již před 7 lety, a v článku tak najdete nejen rozbor nařízení, ale i rozbor jeho závazného výkladu, který vznikl po prvních pár letech zkušeností. Kromě obecných informací v článku naleznete také kontakty na všechna naše nejdůležitější letiště, a u každého z nich i konkrétní popis jím poskytované asistence. Práva v autobusové dopravě jsou mnohem mladší, účinkovat začala až v letošním březnu. Nařízení se vztahuje na všechny cestující, my však v článku zpracováváme pouze práva, která jsou specifická pro osoby se zrakovým postižením. Kromě popisu jednotlivých práv přikládáme i seznam českých autobusových terminálů, na kterých se má poskytovat asistence. Přejeme Vám pěkné léto a pohodlné cestování Ing. Jan Urbánek metodické centrum odstraňování bariér Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS ČR)

Práva zrakově postižených v autobusové dopravě

V březnu začalo účinkovat nařízení 181/2011/EU o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě. Toto nařízení je platné v celé Evropské unii, a týká se zejména pravidelné linkové dopravy, a to jak té vnitrostátní, tak i mezinárodní. Pokrývá široké spektrum situací, včetně nehod, zpoždění, či povinnosti informovat, my se však v tomto článku zaměříme pouze na práva specifická pro osoby se zrakovým postižením.

 Nejdůležitějším právem je zákaz jakékoli diskriminace, což v praxi znamená, že nám nesmí být odmítnuta přeprava z důvodu našeho postižení, a stejně tak nesmíme být diskriminováni ani vyšší cenou. Přepravu lze odmítnout pouze s odkazem na zdraví a bezpečnost, což je podmínka, která se bude u osoby postižené pouze na zraku odůvodňovat obtížně; nařízení navíc požaduje, aby v případě, že lze překážku odstranit průvodcem, přepravoval se tento bezplatně.

 Nařízení dále požaduje, aby dopravci i provozovatelé terminálů zavedli školení zaměřená na problematiku zdravotního postižení pro svůj personál, který přichází do styku s cestujícími. Po absolvování takového školení by personál měl mít povědomí o komunikaci a vhodném přístupu k osobám se zrakovým postižením, o tom, jaké překážky takové osoby překonávají, o úlohách a potřebách asistenčního psa, a u tras nad 250 km by měl znát i techniky doprovázení zrakově postiženého. Ačkoli je nařízení platné celoevropsky, umožňuje členským zemím zavedení školení odložit, a většina zemí této možnosti využila. Česká republika a např. Slovensko jsou však jedny z mála zemí, které odkladu nevyužily.

 Konečně nařízení zaručuje odpovídající informace v průběhu celé cesty. Dopravci a provozovatelé terminálů však takové informace poskytují v přístupné podobě pouze na žádost, a pouze, je-li to proveditelné.

 Tím jsme vyčerpali nejpodstatnější práva, která jsou platná za všech okolností. Za zmínku věřím stojí ještě tři práva, která jsou však garantovaná pouze u spojů nad 250 km.

 Prvním z nich je bezplatná pomoc poskytovaná zaměstnanci dopravců a určených terminálů. Terminály, v nichž se pomoc poskytuje, si každá země volí sama, u nás pak Ministerstvo dopravy zahrnulo všechny zastávky, které mají vlastní personál, a na nichž staví alespoň jedna mezinárodní linka, jmenovitě je pak uvádíme na konci článku. Pomocí se myslí zejména doprovod k autobusu včetně nalezení sedadla, přestup z jedné linky na druhou, doprovod do čekárny, a naložení či vyzvednutí zavazadel. O potřebě pomoci je nutné dopravce či provozovatele terminálu uvědomit nejméně 36 hodin předem, a na terminál je třeba dorazit v půlhodinovém předstihu, není-li domluveno jinak. Při samotné jízdě pak má zrakově postižený nárok na získání nezbytných informací o cestě, a to v přístupné podobě.

 Druhým právem, které se vztahuje pouze na spoje nad 250 km, je právo vzít si do autobusu uznaného asistenčního psa. Kloníme se k výkladu, že jde o terminologickou nejednotnost, a že se takovým psem myslí i pes vodicí. Protože na vnitrostátních linkách je problematika vodicích psů pokryta dostatečně již dřívější legislativou, požadavek na délku spoje nad 250 km lze vnímat jako neomezující.

 Třetím právem svázaným s délkou spoje je právo na přístupnost všech příslušných obecných informací týkajících se cesty a podmínek přepravy, případně včetně elektronické rezervace a informací poskytovaných on-line.

 Na závěr bychom Vás rádi požádali, abyste nás informovali o Vašich zkušenostech a pokud budete čelit jakýmkoli nesnázím. Kontaktní mail je bariery@sons_cz, telefon 221 462 442. Pouze pokud se ozvete, budeme moci usilovat o nápravu. Je vhodné upozornit, že Nařízení je poměrně nové, a zřejmě nelze realisticky očekávat, že o něm všichni budou dostatečně vědět,a že bude vše od počátku fungovat dokonale. Se zdrženlivě položenou žádostí však lze jistě uspět často i tam, kde si všech nových povinností nejsou třeba ještě perfektně vědomi.

 Seznam terminálů, na kterých se poskytuje pomoc u spojů nad 250 km (telefonická spojení v současnosti postupně zjišťujeme):

1. Brno, ÚAN Zvonařka

2. České Budějovice, aut. nádr.

3. Hradec Králové, Terminál HD

4. Jablonec nad Nisou, aut. nádr.

5. Jihlava, aut. nádr.

6. Karlovy Vary, Terminál

7. Liberec, aut. nádr.

8. Mladá Boleslav, aut. st.

9. Pardubice, aut. nádr.

10. Olomouc, aut. nádr.

11. Ostrava, ÚAN

12. Plzeň, CAN

13. Praha, ÚAN Florenc

14. Teplice, aut. nádr.

15. Zlín, aut. nádr.

Práva zrakově postižených v letecké dopravě

V červenci 2006 přijal Evropský parlament nařízení o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě. Cílem tohoto nařízení bylo zajistit postiženým právo na volný pohyb, svobodu volby a nediskriminační zacházení. Nařízení je plně účinné od července 2008, a protože se opakovalo mnoho nejasností, vydala Evropská komise v červnu 2012 Výklad aplikace zmíněného nařízení. My jsme se v této souvislosti rozhodli čtenáře informovat o nejdůležitějších právech v obou dokumentech zmíněných, a jako bonus přidáváme kontaktní údaje ke všem našim letištím spolu s odkazy na další literaturu.

 Začněme tím, na koho, a kde se nařízení v případě zrakově postižených vztahuje: vztahuje se na postiženého cestujícího s průvodcem i bez něj, se psem i bez něj, a vztahuje se v rámci Evropy na celý řetězec letecké dopravy, tedy od příchodu na letiště přes let letadlem, případné přestupy až po pomoc na letišti v cíli. Své postižení nejste povinni prokazovat žádným lékařským potvrzením, povinni jste pouze avizovat potřebu pomoci, a to nejméně 48 hodin předem. Za takových okolností Vám nařízení garantuje právo na pomoc na letištích i v letadlech, povinnost pomoci se přitom vztahuje na všechna dostatečně velká evropská letiště, konkrétně ta, která přepraví ročně alespoň 150 tisíc cestujících. V případě České republiky tuto podmínku splňují letiště Praha-Ruzyně, Brno-Tuřany a Ostrava-Mošnov.

 A komu byste vlastně měli potřebu asistence hlásit? Ideálně již při rezervaci tomu, kdo vám let zajišťuje; jde-li tedy například o cestovní kancelář, pak jí, kupujete-li si letenku přímo od aerolinky, či nějakého zprostředkovatele, pak jemu, atd. Dotyčný prodejce by vám měl říci vše potřebné, stejně jako zajistit, aby vám byla pomoc poskytnuta nejen při odletu, ale i dále v přepravním řetězci, tedy například při přestupu či na cílovém letišti. Zejména v případě cesty bez průvodce se však může hodit znát přímý kontakt na asistenční službu na letišti, kde vaše cesta začíná, v případě těch českých proto uvádíme telefonní i emailové spojení na konci článku.

 Zkusme nyní nastínit, co vše lze od asistence očekávat: U samostatně cestujícího zrakově postiženého jde především o doprovázení, z předem domluveného místa na letišti skrz odbavení, bezpečnostní prohlídku, nástup do letadla, včetně nalezení správného místa, doprovod k toaletě, nikoli však asistenci na ní, po výstupu z letadla pak pomoc s nalezením zavazadel, či doprovod na navazující letecký spoj. Vše zásadně bezplatně.

 A jak je to s vodícím psem? U něj máte právo na přepravu zdarma, a, pokud je to možné , nejlépe spolu s vámi na palubě. Je však nutné mít na paměti, že pes musí splňovat všechny národní i mezinárodní požadavky, které mohou být v závislosti na destinaci i značně netriviální, a je proto vhodné si je zjistit v dostatečném předstihu. Jít může například o doklady, vakcinaci či karanténu.

 A co při cestě s průvodcem? Zde je asi nejzajímavějším faktem to, že se po aerolinkách vyžaduje vyvinutí veškerého přiměřeného úsilí k tomu, aby mohl doprovod sedět vedle vás, a to i za cenu přesazení jiného pasažéra. Tím spíše, pokud jste o svém postižení aerolinky uvědomily dopředu.

 Podívejme se nyní na některé problematické situace, stejně jako na způsoby jejich řešení. Může se vám stát, že vás jako zrakově postiženého budou v rámci asistence chtít bezdůvodně posadit na kolečkové křeslo. Pokud se neradi vozíte, trvejte na tom, že půjdete po svých. Může se stát, že vám odmítnou pomoci úplně. V takovém případě porušují Nařízení, pokud jste svou potřebu avizovali alespoň 48 hodin dopředu. Právo vyžádat si asistenci máte dokonce i při nedodržení lhůty 48 hodin, aerolinky i letiště jsou za takových okolností však povinny pouze vyvinout přiměřené úsilí k uspokojení Vašich potřeb. Při dodržení lhůty 48 hodin máte nicméně asistenci Nařízením garantovánu.

 Může se vám konečně stát i to, že vás s odkazem na vaše postižení odmítnou přepravit. V takovém případě jsou povinni vám okamžitě sdělit důvod, a na požádání vám navíc musí odůvodnění poslat do pěti dnů i písemně. Aerolinky také mohou u cestujícího, který není soběstačný, požadovat, aby letěl s doprovodem. Jsme však toho názoru, že se relativně vágní pojem soběstačnosti nevztahuje na osoby, které mají postiženy pouze zrak. V každém případě musí být vynucení doprovodu odůvodněno jasným a konkrétním odkazem na platnou legislativu. Abyste podobným překvapením při cestách bez průvodce pokud možno předcházeli, doporučujeme o svém postižení a potřebě asistence informovat co nejdříve, nejlépe již při rezervaci.

 A co dělat v situaci, když budete s úrovní asistence z jakéhokoli důvodu nespokojeni? Stěžovat si můžete buď rovnou na samotném letišti, nebo přímo u regulátora, kterým je pro tyto účely Úřad pro civilní letectví, jehož kontakt najdete opět na konci článku. Tento úřad můžete využít i ke stížnostem na zahraniční letiště či aerolinky, on sám je pak povinen vaši stížnost postoupit relevantnímu sesterskému regulátorovi. Upozorněme ještě, že každé letiště má povinnost publikovat standardy kvality asistence, a protože všechna naše letiště tuto povinnost dodržují, uvádíme v rámci popisu každého z nich i odkaz na plné znění této jeho interní normy.

Praha-Ruzyně

Na Ruzyni se o asistenci stará firma MaidPro Service, její služby lze objednat na telefonním čísle 220 111 220, případně na prm@prg_aero. Při příjezdu na letiště vás vyzvednou na zastávce autobusu či stanovišti taxíku do 15 minut od nahlášení, pokud potřebu asistence avizujete alespoň 48 hodin před odletem, alternativně též do 5 minut při nahlášení u informací či check-inu na terminálech 1 a 2. Odbaveni budete přednostně. Případnou nespokojenost můžete hlásit emailem na pripominky@prg_aero.

Odkaz na Normu kvality:

http://www.prg.aero/Files/cs/Sluzby/Odbaveni/norma_kvality.pdf

Brno-Tuřany

Na brněnském letišti se o asistenci starají přímo zaměstnanci letiště, jejich pomoc přitom lze objednat na telefonním čísle 545 521 600, alternativně též e-mailem na adrese handling@airport-brno_cz. Doprovod lze domluvit jak z přilehlého parkoviště, tak i z autobusové zastávky, která je pouhých 10 metrů od terminálu. Požádat lze též osobně, v kanceláři Vedoucího odbavení cestujících.

Odkaz na Normu kvality:

http://www.airport-brno.cz/cs/download/pomoc_invalidum.pdf

Ostrava-Mošnov

I na ostravském letišti poskytují asistenci přímo zaměstnanci letiště. Doprovod lze objednat u bezpečnostního dispečingu na telefonním čísle 597 471 151, případně též emailem na adrese bd@airport-ostrava_cz, v kopii na stowing@airport-ostrava_cz. Doprovod se poskytuje z parkoviště, autobusové zastávky, a přepážky informací či check-inu v odletové hale. U každého z těchto míst je tlačítko, kterým lze pomoc přivolat, využít však můžete samozřejmě i výše uvedený telefon. Ostravské letiště vám garantuje při avizování požadavku na asistenci nejméně 48 hodin před odletem čekací dobu maximálně 10 minut, bez předběžného nahlášení pak budete čekat nejvíce 25 minut. Případné stížnosti se přijímají e-mailem na adrese prm@airport-ostrava_cz.

Odkaz na Normu kvality je:

http://www.airport-ostrava.cz/UserFiles/File/Ke_stazeni/Sm-01809-1%201-68-prava_osob_se_zdravotnim_pos.pdf

Úřad pro civilní letectví

Dohlíží jako regulátor na dodržování zákona. Při porušení zákona lze Úřadu poslat stížnost, ať již se porušení dopustilo letiště či aerolinka, a to jak ta česká, tak i zahraniční. Úřad též dohlíží na dodržování závazků uveřejněných v normách kvality.

Adresa: Letiště RUZYNĚ, 160 08 Praha 6

http://www.caa.cz/cestujici/cestovani-osob-se-zdravotnim-postizenim

Tel: +420 225 422 726

Email: caa@caa_cz